Při definování pojmu schizofrenie je klíčové spoléhat se na důvěryhodné a ověřené zdroje. Tato zásada je obzvláště důležitá v oblasti duševního zdraví, kde citlivé, přené a přesto srozumitelné vyjádření přispívá nejen k pochopení problematiky, ale také ke snížení stigmatu, které schizofrenii často provází. Nevhodné nebo nepřesné popisy mohou vést k posilování mylných představ, předsudků a nesprávného přístupu k lidem, kteří se s touto diagnózou potýkají.
Schizofrenie je komplexní porucha, která vyžaduje nejen odborné znalosti, ale také hluboké porozumění individuálním prožitkům lidí, jichž se týká. Proto je při formulování definice zásadní zohlednit nejen medicínské, ale i sociální, psychologické a etické aspekty. Tato mnohovrstevnatá problematika zahrnuje širokou škálu příznaků, přístupů k diagnostice i terapii, a právě pečlivé vymezení pojmu schizofrenie je nezbytné pro lepší orientaci ve výzvách, kterým čelí lidé s touto diagnózou i jejich blízcí.
Pouze skrze přesné a respektující definování lze podpořit hlubší pochopení této poruchy, které je základem pro tvorbu efektivních informačních a podpůrných služeb.
Schizofrenie podle Světové zdravotnické organizace
- Zdroj: World Health Organization – Schizophrenia [3]
Klíčová fakta
- Existuje řada účinných možností péče o lidi se schizofrenií a nejméně jeden ze tří lidí s touto diagnózou se může plně uzdravit.
- Schizofrenie způsobuje psychózu, je spojena se značným postižením a může ovlivnit všechny oblasti života, včetně osobního, rodinného, sociálního, vzdělávacího a pracovního fungování.
- Stigmatizace, diskriminace a porušování lidských práv lidí se schizofrenií jsou běžné.
- Více než dvě třetiny lidí s psychózou na světě nemají přístup ke specializované péči o duševní zdraví.
Příznaky
Schizofrenie je charakterizována významnými poruchami ve způsobu vnímání reality a změnami v chování souvisejícími s:
- přetrvávající bludy: osoba má pevné přesvědčení, že něco je pravda, navzdory důkazům o opaku;
- přetrvávající halucinace: osoba může slyšet, cítit, vidět, dotýkat se nebo cítit věci, které tam nejsou;
- prožitky ovlivnění, kontroly nebo pasivity: prožitek, že pocity, impulsy, činy nebo myšlenky nevytváříme sami, že nám je druzí vkládají do mysli nebo je z ní stahují, nebo že naše myšlenky vysílají k druhým;
- dezorganizované myšlení, které je často pozorováno jako neuspořádaná nebo irelevantní řeč;
- vysoce dezorganizované chování, např. osoba dělá věci, které se zdají být bizarní nebo bezúčelné, nebo má nepředvídatelné nebo nepřiměřené emocionální reakce, které narušují její schopnost organizovat své chování;
- „negativní symptomy“, jako je velmi omezená řeč, omezené prožívání a vyjadřování emocí, neschopnost prožívat zájem nebo potěšení a sociální stažení; a/nebo
- extrémní rozrušení nebo zpomalení pohybů, udržování neobvyklých pozic.
Lidé se schizofrenií mají často také trvalé potíže s kognitivními nebo myšlenkovými schopnostmi, jako je paměť, pozornost a řešení problémů.
Nejméně u jedné třetiny lidí se schizofrenií dochází k úplnému ústupu symptomů [4]. Někteří lidé se schizofrenií zažívají střídavá období zhoršení a ústupu příznaků po celý život, zatímco u jiných dochází k postupnému zhoršování příznaků v průběhu času.
Rozsah a dopad
Schizofrenie celosvětově postihuje přibližně 24 milionů lidí, což odpovídá 1 z 300 lidí (0,32 %). U dospělých je tato míra 1 z 222 lidí (0,45 %) [5]. Není to tak časté jako mnoho jiných duševních poruch. Nástup schizofrenie je nejčastější v pozdní adolescenci a ve dvacátých letech, přičemž u mužů obvykle nastává dříve než u žen.
Schizofrenie je často spojena s výrazným strádáním a postižením v osobních, rodinných, sociálních, vzdělávacích, profesních a dalších důležitých oblastech života.
Lidé se schizofrenií mají 2 až 3krát vyšší pravděpodobnost předčasného úmrtí než běžná populace [6]. Často je to způsobeno fyzickými onemocněními, jako jsou kardiovaskulární, metabolická a infekční onemocnění.
Lidé se schizofrenií se často setkávají s porušováním lidských práv jak v ústavech duševního zdraví, tak v komunitním prostředí. Stigma vůči lidem s tímto onemocněním je intenzivní a rozšířené, způsobuje sociální vyloučení a ovlivňuje jejich vztahy s ostatními lidmi, včetně rodiny a přátel. To přispívá k diskriminaci, která následně může omezit přístup k obecné zdravotní péči, vzdělání, bydlení a zaměstnání.
Během humanitárních a zdravotnických krizí může docházet k extrémnímu stresu a strachu, rozpadu sociální podpory, izolaci a narušení zdravotnických služeb i dodávek léků. Tyto změny mohou ovlivnit život lidí se schizofrenií, například zhoršením stávajících příznaků. V době krizí jsou lidé se schizofrenií zranitelnější než ostatní vůči různým porušením lidských práv, jako je zanedbávání, opuštění, bezdomovectví, zneužívání nebo vyloučení.
Příčiny schizofrenie
Výzkum neidentifikoval jedinou příčinu schizofrenie. Předpokládá se, že schizofrenii může způsobovat interakce mezi geny a různými faktory prostředí. Psychosociální faktory mohou také ovlivnit vznik a průběh schizofrenie. Intenzivní užívání konopí je spojeno se zvýšeným rizikem této poruchy.
Služby
V současné době se naprosté většině lidí se schizofrenií na celém světě nedostává odpovídající péče o duševní zdraví. Přibližně 50 % pacientů v psychiatrických léčebnách má diagnózu schizofrenie [7]. Pouze 31,3 % lidí s psychózou má přístup k odborné péči o duševní zdraví [8]. Většina prostředků na služby v oblasti duševního zdraví je neefektivně vynakládána na péči v rámci psychiatrických nemocnic.
Existují jasné důkazy o tom, že psychiatrické léčebny nejsou účinné v poskytování péče, kterou lidé s duševním onemocněním potřebují, a pravidelně porušují základní lidská práva osob se schizofrenií. Je nutné rozšířit a urychlit úsilí o přesun péče z psychiatrických zařízení do komunitního prostředí. Tento proces začíná rozvojem široké škály kvalitních komunitních služeb v oblasti duševního zdraví. Mezi možnosti komunitní péče patří integrace do primární zdravotní péče a všeobecných nemocnic, komunitní centra duševního zdraví, denní centra, podporované bydlení a terénní služby zaměřené na domácí podporu. Klíčové je zapojení osoby se schizofrenií, rodinných příslušníků a širší komunity do poskytování podpory.
Řízení a podpora
Existuje celá řada účinných možností péče o osoby se schizofrenií, mezi něž patří medikace, psychoedukace, intervence v rodině, kognitivně-behaviorální terapie a psychosociální rehabilitace (např. nácvik životních dovedností). Asistované bydlení, podporované bydlení a podporované zaměstnávání jsou základní možnosti péče, které by měly být pro lidi se schizofrenií dostupné. Přístup orientovaný na zotavení – umožňující lidem samostatně rozhodovat o léčbě – je zásadní pro osoby se schizofrenií i pro jejich rodiny a/nebo pečovatele.
Odpověď WHO
Komplexní akční plán WHO pro duševní zdraví na období 2013–2030 zdůrazňuje kroky nezbytné k zajištění vhodných služeb pro lidi s duševními poruchami, včetně schizofrenie. Klíčovým doporučením tohoto akčního plánu je přesun služeb z institucí do komunity. Speciální iniciativa WHO pro duševní zdraví si klade za cíl dále pokročit v naplňování cílů Komplexního akčního plánu pro duševní zdraví 2013–2030 tím, že zajistí přístup k dostupné a kvalitní péči o duševní zdraví pro více než 100 milionů lidí.
Akční program WHO pro mezery v duševním zdraví (Mental Health Gap Action Programme, mhGAP) využívá technické pokyny založené na důkazech, nástroje a školící balíčky k rozšíření služeb v zemích, zejména v oblastech s omezenými zdroji. Program se zaměřuje na prioritní skupinu stavů, včetně psychóz, a směřuje budování kapacit k nespecializovaným poskytovatelům zdravotní péče. To vše v rámci integrovaného přístupu, který podporuje duševní zdraví na všech úrovních péče. V současné době se program mhGAP realizuje ve více než 100 členských státech WHO.
Projekt WHO QualityRights zahrnuje zlepšování kvality péče a stavu lidských práv v zařízeních pro duševní zdraví a sociální péči. Zároveň se zaměřuje na posílení organizací, které se zasazují o zdraví lidí s duševním onemocněním a psychosociálním postižením.
Pokyny WHO ke komunitním službám duševního zdraví a přístupům zaměřeným na člověka a založených na právech poskytují informace a podporu všem zúčastněným stranám, které usilují o rozvoj nebo transformaci svého systému a služeb duševního zdraví tak, aby odpovídaly mezinárodním standardům v oblasti lidských práv, včetně Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.
Zdroje
[3] https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/schizophrenia
[4] Harrison G, Hopper K, Craig T, Laska E, Siegel C, Wanderling J. Recovery from psychotic illness: a 15- and 25-year international follow-up study. Br J Psychiatry 2001;178:506-17.
[5] Institute of health Metrics and Evaluation (IHME). Global Health Data Exchange (GHDx). http://ghdx.healthdata.org/gbd-results-tool?params=gbd-api-2019-permalink/27a7644e8ad28e739382d31e77589dd7 (Accessed 25 September 2021)
[6] Laursen TM, Nordentoft M, Mortensen PB. Excess early mortality in schizophrenia. Annual Review of Clinical Psychology, 2014;10, 425-438.
[7] WHO. Mental health systems in selected low- and middle-income countries: a WHO-AIMS cross-national analysis. WHO: Geneva, 2009
[8] Jaeschke K et al. Global estimates of service coverage for severe mental disorders: findings from the WHO Mental Health Atlas 2017 Glob Ment Health 2021;8:e27.